Vyšší odborné vzdělávání zaplnilo mezeru v české vzdělávací soustavě po zrušeném pomaturitním studiu, jeho potenciál je ale podstatně vyšší. Jednak délkou studia, která je většinou tři roky, především však tím, že poskytuje kvalitativně vyšší stupeň vzdělání. Tento stupeň odpovídá trendům v EU, kde jsou podobné typy studia zařazovány do kategorie tzv. neuniverzitních vysokoškolských programů. K vysvětlení těchto pojmů – ve světě se spíš než pojem vysokoškolské vzdělávání používá pojem terciární vzdělávací sektor, který se dělí na univerzitní vzdělávání (odpovídá našim vysokoškolským studijním oborům) a na neuniverzitní vzdělávání (odpovídá našim VOŠ). Neuniverzitní vzdělávání se stává stále masovějším – je zde snaha o zpřístupnění vyšších stupňů vzdělání co největší části populace a současně reagovat na dynamický vývoj trhu práce – neuniverzitní vzdělávání se potřebám trhu práce dokáže přizpůsobovat mnohem pružněji než klasické vysoké školy.

Vyšší odborné vzdělání dává svému absolventovi odbornou kvalifikaci pro zvládání kvalitativně vyšších a náročnějších činností, než střední odborná škola, ale na druhé straně mu neposkytuje tak hluboký teoretický základ jako škola vysoká. Naopak je zde snaha o to, aby absolvent dokázal zvládat konkrétní pracovní úkoly. Tím se vyšší odborné studium také zásadně liší od studia bakalářského, které je s ním co do stupně dosaženého vzdělání často srovnáváno, z hlediska odborné profilace však jsou oba tyto typy vzdělávání jiné - bakalářské studium je především prvním stupněm vysokoškolského studia a je zaměřeno tedy spíš na teoretické znalosti, které tvoří přípravný základ pro pozdější speciální odborné znalosti a dovednosti.

Vyšší odborné studium je realizováno vesměs na stávajících středních odborných školách (do jejichž názvu ovšem většinou přibylo slůvko "vyšší". Zpravidla tak vytváří přirozený navazující článek na příslušné obory SOŠ. Na rozdíl od studia oborů SOŠ se ale ve vyšším odborném studiu platí i ve státních školách školné. Součástí studia bývá delší odborná praxe. Po ukončení studia skládá student tzv. absolutorium - zkoušku před komisí, která obsahuje teoretickou zkoušku z odborných předmětů a z cizího jazyka a obhajobu vlastní absolventské práce.

Následující tabulka ukazuje, jaké je oborové rozvrstvení studentů VOŠ (čísla udávají počty studentů):